Z horního Klášterce podle řeky Divoké Orlice a Ledříčkovy skály přírodovědnou a naučnou stezkou v chráněné krajinné oblasti se dostanete k této lávce. Její označení jako pašerácká neměla nic společného s jejím skutečným posláním. Cesta podle řeky vedla k lesnímu zámečku empírového slohu "Lusthausu", kde končila. Potom již byla jen lesní pěšinou. Vrchnost potřebovala vybudovat lávku pro potřeby dřevorubců (haluzáků) a lesní formany, nutnou pro svážení dřeva z panských lesů.
Tato pěšina pokračuje za lávkou na Schůdkovou skálu a dále byla vyšlapána až na státní hranici kolem Čiháckého potoka.
Na Kladské straně stával dřevěný mlýn a jeho majitel velmi dobře využíval jeho postavení jako prodejny pašovaného zboží i jako výborného úkrytu pro pašeráky. Zde se od pradávna pohybovaly celé tlupy podloudníků, pašeráků. Tady vyčkávali večera a s menším rizikem přecházeli hranici. Největší pašeráckou invazi prožívala tato místa po první světové válce. Tehdy chodívali na paš vedle drobných chalupníků i školní kluci se satůrky na zádech a nakupovali za ušmudlané milionové i miliardové bankovky drobné zboží, které přinášeli domů.
Při tomto paši používali právě této lávky. A protože bylo široko daleko známo, čemu tato lávka slouží, začala se nazývat "Pašerácká".